o skle a cestě

Moje cesta ke sklu začala u fotografické tvorby, která mne dlouhá desetiletí provází a dál vedla až k historickým fotografickým technikám (někdy se jim říká ušlechtilé). A kousek od toho ležela výzva (a doposud leží) dostat fotografii do skleněné podoby. Tak jsem přišel ke sklu...

Jako bývalý chemik mám k experimentům blízko a sklo je navíc nádherný materiál pro tvorbu. Po prvním testování a oťukávání neznámého, zkouškách a nekonečném hledání informací jsem nakonec dospěl k prvním skleněným "grafikám", které už jsem byl ochoten ukázat i svému okolí. Protože se setkaly s příznivým ohlasem mých nejbližších, zkusil jsem jít touhle cestou dál. A abych jim dodal jisté praktičnosti, vznikly první skleněné hodiny a pak i šperky. Co bude dál? Původní výzva zůstává a co mne na cestě potká, uvidíte...

Každé dílo prochází pecí. Často i vícekrát, zahřáté na teplotu kolem 800 stupňů Celsia. Tam se taví, formuje a spojuje v obraz. Výsledek se dá předvídat. Ale ne na 100 procent. Proto je otevírání pece a první setkání s hotovým  obrazem tak vzrušující...

                                                                                                     Stanislav Klváček